Kročehlavský dvoukruhový objezd, kterému málokdo už řekne jinak, než „Piškot“ (i když přezdívek má celou řadu), slaví v srpnu rok od svého otevření. Od jeho prvního představení jsme poukazovali na řadu nedokonalostí a potenciálních dopravních problémů, které by se rozhodně neměly vyskytovat u takto drahé stavby (za 86 milionů Kč zde) bez otevřeného výběrového řízení na základě rámcové smlouvy zde se společností Subterra a stavěné bez stavebního povolení) a kritizovali jsme i absenci diskuze s místními obyvateli nad jeho podobou. Po jeho dostavbě k dopravnímu kolapsu nedošlo (byť se provoz během letních uzavírek pohybuje na jeho hraně), nicméně ani to, ani ocenění pro Dopravní stavbu roku, na jeho nedokonalostech nic nemění, pojďme se tedy na ně podívat.

1. Studie křižovatky

Stavba Piškotu se opírá o technickou zprávu s názvem „Zpracování dopravní studie vybraných křižovatek v Kladně“, kterou vypracovala Fakulta dopravní ČVUT v roce 2019 a která mimo této křižovatky zpracovává i budoucí kruhový objezd na křížení ulic Vítězná a Rakovnická. Ačkoli je město údajně na tuto dopravní stavbu hrdé, dotyčnou studii tak dlouho odmítalo poskytnout na dotazy podle informačního zákona, až ho k tomu musel vyzvat Středočeský kraj.

Prvním problémem této studie je to, že její zadání je předělat křižovatky Jaroslava Kociána x Milady Horákové x Vodárenská x Americká na okružní křižovatky, tedy na kruhové objezdy. Zpráva se tedy neměla vůbec zajímat o to, jestli by jiná forma křižovatky, například chytře řízená světelná křižovatka, nebyla efektivnější a levnější.

2. Intenzita dopravy

Kruhové objezdy trpí mnoha neduhy; kromě těch, o kterých ještě bude řeč, je to nemožnost jejich výrazné úpravy, jakmile jsou postaveny. Kromě toho nejsou vhodné všude. Platí, že pokud se kruhový objezd postaví na křižovatce dvou ulic, kde provoz jedním směrem je výrazně hustší, než provoz na vedlejší ulici, celkově se doprava zpomalí a křižovatka má menší propustnost. Z grafů ve zprávě vidíme, že na ose Jaroslava Kociána – Vodárenská projede křižovatkou dvakrát více aut, než v ostatních směrech.

A také: pro případy dlouhodobých oprav ulic v okolí lze intervaly světelných křižovatek přenastavit tak, aby odpovídaly dočasně jinému provozu na jednotlivých ramenech křižovatky, což by se hodilo zejména nyní, v době velkých uzavírek na většině okolních ulic. Kruhový objezd nic takového neumožňuje.

3. Konstrukce křižovatky

Technická zpráva tvrdí, že Piškot je vyhovující pro všechny kamiony i kloubové autobusy – na pravdivost tohoto tvrzení se stačí zeptat řidičů autobusů projíždějících Kladnem.

Větším problémem je ale konstrukce křižovatky bez toho, aby se přemýšlelo o jejích součástech. Hlavním příkladem je vybetonovaný kus středového ostrova u ulice Milady Horákové. Studie o tom říká: „Mezi jižním a severním ramenem ulice Milady Horákové byla přes střední dělící pás navržena pojížděná plocha. Tento průjezd má výhradně sloužit pro rychlý průjezd vozidel integrovaného záchranného systému, popřípadě k průjezdu nadrozměrných vozidel.“ Když se však na tento kus podíváte dnes, je osazen sloupky, které brání průjezdu jakéhokoli vozidla. Proč byl tedy zkonstruován? Má s ním město nějaké plány.

4. Chodci a cyklisté

Každá dopravní stavba, která se nenachází uprostřed polí, musí řešit i jiné účastníky silničního provozu, než automobily. Obzvláště stavba, která leží na kraji největšího sídliště Středočeského kraje, má brát ohled i na chodce, cyklisty a další účastníky provozu, zejména osoby se sníženou mobilitou.

Kruhové objezdy obecně jsou pro chodce a cyklisty nebezpečnější než světelné křižovatky, v tomto případě je problém ještě větší.

Jednak jsou přechody pro chodce umístěny hned za křižovatkou, což znamená menší čas na reakci řidiče a větší nebezpečí pro chodce, nemluvě o tom, že jeden chodec potom zastaví provoz na celé křižovatce. Za druhé je potom celá křižovatka neprostupným blokem pro chodce. Tam, kde dříve byl přechod bezi čerpací stanicí MOL a Penny, není nic. Chodci se tak musí rozhodnout mezi cestou oklikou přes celkem 6 přechodů, nebo mezi nelegální zkratkou středem Piškotu. Nelze se divit, že si často vyberou druhou variantu.

5. Kapacita a simulace

Studie Piškotu uvádí, že v době konstrukce je kapacitní rezerva na vjezdu na Piškot 11% a na jeho výjezdu 17%. To znamená, že při zvýšení objemu dopravy na jednom vjezdu o 11% dojde k naplnění kapacity tohoto vjezdu a Piškot se začne ucpávat. Taková rezerva je silně nedostačující, protože stačí dopravní nehoda na kterékoliv z přilehlých ulic a automobily na křižovatku začnou přijíždět odjinud a dojde k zácpě. A jak již bylo řečeno, u kruhového objezdu se s tím nedá nic dělat. Proto dotyčná studie říká “...doporučujeme, v případě úvah toto dopravní řešení aplikovat, prověřit kapacitu pomocí dopravní simulace.”

Poté, co jsme vznesli dotaz, zdali byla před jednou z největších dopravních staveb v Kročehlavech provedena dopravní simulace, kterou doporučila samotná studie této stavby, odpovědí Magistrátu města Kladna bylo, že simulace byla pouze doporučena, tudíž provedena nebyla.

6. Absence výpočtů

V dokumentu, který nám byl po několika měsících žádostí dodán, chybí veškeré výpočty kapacity, dopravních proudů i průjezdních profilů kruhového objezdu. Jestli tedy byla dodržena veškerá technická pravidla tak, jak je na ně odkazováno v textu, není zřejmé a především výpočty kapacit jsou v případě takto důležité křižovatky naprosto nezbytné. Nedá se tedy určit, jestli jedna z největších dopravních staveb na Kladně za toto desetiletí nebyla postavena bez dostatečného ověření, že i za 20 let (dle pravidel ŘSD) bude dostačovat svému účelu. To už ovšem nikoho ze současného vedení města trápit nebude.

Závěr

Nadále se potvrzuje, že i když mají kruhové objezdy své místo v dopravní infrastruktuře, tak na Kladně se k nim často uchyluje jako k řešení, které je hodně vidět a nevyžaduje velké přemýšlení a plánování městské dopravy jako celku. Je to ovšem škoda, protože kruhové objezdy prakticky nejdou upravovat a pokud v následujících letech přestane jeho (již teď téměř naplněná) kapacita dostačovat, řešení tohoto problému bude velmi drahé.